Historie

Zelená je tráva, fotbal, to je hra, aneb „Z minulosti kopané a fotbalu v našem městě“

Kdy a kde vůbec vznikla kopaná? Vznikla v Anglii,Itáli­i,Francii,pochá­zí snad z Řecka,Říma,či Japonska? Doklady o míčových hrách je možné nalézti už ve starověku. Svědčí o tom kresby na stěnách hrobek. V dějepise se každý z nás učil o kulturní vyspělosti starých Řeků,ale málo kdo z nás věděl,že již staří Řekové hráli míčové hry. Také starověcí Římané hráli pro svou zábavu míčové hry,avšak těmto nejstarším hrám chyběla určitá pravidla. Míč se kopal i házel.

O míčových hrách ve středověku je zachováno nejvíce zpráv v Itálii,Francii a zejména v Anglii. O kopané v Anglii, „football“, píše v Dějinách Londýna roku 1175 William Fritz Stephen. Dnes můžeme s jistotou tvrdit,že Anglie měla na vzniku moderní kopané rozhodující podíl. Začátkem 19.století se objevila kopaná dokonce i na anglických školách. První tištěná pravidla kopané vyšla 1848 v Cambrid­gi,avšak tato pravidla se bohužel nedochovala.Je znám zápis o prvním mezinárodním utkání Skotsko – Anglie. Toto utkání se hrálo v listopadu v roce 1872 a skončilo 0:0.Angličané hráli s jedním brankářem,jedním obrácem,jedním záložníkem a osmi útočníky. Skotové měli jednoho brankáře,dva obránce,dva záložníky a šest útočníků.

Z Anglie přichází fotbal přes Holandsko,Německo a Švýcarsko do dalších evropských zemí. Od roku 1904 řídí kopanou na celém světě Mezinárodní fobalová federace FIFA. Počátky kopané u nás spadají do let 1880–1890. Přestože v této době již existuje Sokol, sportovní hnutí, u nás vzníká i mimo sokolskou organizaci. O České kopané nacházíme zprávy v roce 1885. Obliba tohoto nového sportu nesporně roste. Kopaná ovládla Prahu a zapustila křeny i jinde. Rokem 1901 se začíná psát oficiální historie Československé kopané,neboť v tomto roce dne 19.října v restauraci U Zlaté váhy v Praze došlo k ustavující valné hromadě Českého svazu fotbalového ČSF. Této schůze se zúčastinily následující pražské kluby: SK Slavia,AC Sparta,ČAFC Královské Vinohrady,SK Olympie Košíře,AC Praha a z mimopražských klubů SK Plzeň.

Až do roku 1905 vykazoval ČSF minimální činnost. Teprve od roku 1905 dostává pevnější organizační základy. V Čechách v této době už hrálo kopanou 40 klubů,k fot­balovému životu se přihlásila i Morava. Moravská Slávia Brno,Uherské Hradiště,Pros­tějov,Olomouc a další. Začátkem roku 1918 byly položeny základy k organizačnímu dobudování naší kopané. Zakládaly se i menší organizační složky Župy. Dne 26.března 1922 došlo k ustanovení Československé asociace fotbalové ČSF se sídlem v Praze a Polský svaz se sídlem v Třinci. ČSF měl v roce 1922 celkem 13 žup, z toho 7 v Čechách (Západočeskou­,Severozápado­českou,Podbrdskou­,Jihočeskou, Středočeskou,Se­veročeskou a Východočeskou), 3 na Moravě (Západomoravskou­,Hanáckou a Slezkou), 3 na Slovensku (Západosloven­skou,Středoslo­venskou a Východoslovenskou). V roce 1936 vzrostl počet žup na 16.

Postupně naše kopaná proniká díky našim předním mužstvům i za hranice naší vlasti. Těžká léta okupace poznamenala další vzestup naší kopané. V roce 1940 přišel totiž zákaz okupantů: československým sportovcům byly uzavřeny hranice. Zákazem mezinárodních utkání byla naše kopaná zcela odkázána jen na domácí soupeře.

Osvobozením ČSSR začala i nová éra naší kopané. Můžeme říci, že fotbalový míč vítězí na našich hřištích až do současných dnů. V současné době naši nejmladší fotbalisté už nemusí běhat za „Hadrákem do plácku“,nemusí dupat palouky,ale mají k dispozici hřiště a jiná sportoviště, fotbalové míče,dresy,kopačky a hlavně trenéry,kteří dovedou poradit. Ty tam jsou doby,kdy k našim prvním fotbalovým krůčkům jsme obuli obnošené boty,či dokonce hráli kopanou bosýma nohama. Když pozorujeme naši mládež,často jí v duchu závidíme. Závidíme jí především všechny vymoženosti a výborné podmínky k provozování kopané, o nichž jsme my, dříve narození,jen snili. Inu,časy se mění snad k lepšímu?

Psal se rok 1918,který navždy vstoupí do dějin našich národů,neboť 28.října toho roku byla vyhlášena Československá republika. V našem městě,stejně tak tomu bylo i v ostatních městech a obcích,lid strhával plechové orlice z budov,v nichž sídlily c.k.úřady. Skončila vláda Habsburků,lid se radoval,jásal a zpíval,konala se shromáždění,prů­vody,byly pronášeny i slavnostní projevy. V prosinci téhož roku občané města vítali na nádraží v Zámostí prezidenta T.G.Masaryka,který po této trati projížděl do Českých Budějovic. A právě za této situace v roce 1918 vznikl v našem městě Hluboká nad Vltavou sportovní klub,ikdyž počátky sportovního dění u nás spadají již do roku 1911. Podle záznamů v knize „Paměti města Hluboké“ se dočítáme o tom, že v roce 1911 vznikl „Studentský sportovní kroužek“ a členové pozdějšího sportovního klubu hráli kopanou, házenou a později se věnovali i atletice.

Při posuzovní údajů roku vzniku Sportovního klubu se dostáváme do rozporu,neboť podle zpráv pamětníků Sportovní klub vznikl až v roce 1922,kdy v našem městě začíná poprvé organizovaná kopaná. Přesto ale z roku 1919 je znám zajímavý doklad,a to stanovy sportovního kroužku v Hluboké,schválené zemskou politickou správou. Zmíněný sportovní kroužek měl několik oborů a jedním z nich byl i kroužek kopané,v jehož čele stál snad první předseda kopané p.Trefný. Známe i jména tehdejších hráčů: Josef Baloun,Adolf Strankmüller,Adolf Trefný,Václav Říha,Gustav Brázda,František Pavlovský a později k nim přibyli i další: Cibulka,Kašpar,Ko­márek,Lidral, Mikšovský,Pokor­ný,Soukup,Šin­delář,Šperka,Trnka,Zá­horka.

Vyvstal problém: příznivci tohoto sportu neměli vhodné stabilní hřiště,a tak se hrálo a sportovalo na různých místech v bližším i vzdálenějším okolí Hluboké,např. u Ohrad,na Podskalské louce,Sokolském ostrově,ve Hvězdářích,pod Drevnicí a jinde.

Začátkem 30.let ovlivňuje vývoj hlubocké kopané událost,který sice se sportem neměla nic společného,a přesto její důsledek trvá dodnes. V této době dochází k regulaci Vltavy poblíž Hluboké. Tehdy vznikla myšlenka využít navážky mateřiálu k výstavbě sportovního areálu včetně hřiště pro kopanou,a to v místě,kde je fotbalové hřiště dodnes. Myšlenky se ujali iniciativní lidé,kteří dílo zdánlivě dokončili. Dne 19.srpna 1934 dochází k slavnostímu otevření hřiště. Při otevření hřiště nastoupila k fotbalovému zápasu jedenáctka hráčů Hluboké nad Vltavou proti mužstvu SK České Budějovice. Hlubocké mužstvo se představilo veřejnosti ve složení těchto hráčů: Bílý,Frank,Irov­ský,Klojda,Kla­drubský,Kouba,Ko­vář,Lefan, Prokopec,Šafel­hoferové,Šinde­lář,Šram,Truh­lář(kapitán mužstva), Ťupa a Vacek. Toto mužstvo vešlo do historie hlubocké kopané pod názvem „wunderteam“. A tak se 19.srpna 1934 stal velkým svátkem v našem městě. Slavnostní výkop provedl kníže Adolf Schwarzenberg.

Léta ubíhala a postupně,a to velmi úspěšně,až do 2.světové války byly hrány soutěže žáků a samozřejmě I.mužstva. Válečná léta, která přinesla tolik útrap našemu národu,nezastavila zcela sportovní činnost. Dokonce v roce 1941 dosáhla hlubocká kopaná velkého úspěchu. Naše I.mužstvo dokázalo zvítězit nad mužstvy Písku,Milevska a Žirovnice a postoupilo do I.A.třídy. Domníváme se,že je vhodné,ba dokonce nutné připomenout jména těch,kteří postup vybojovali. Na úspěchu tehdejší hlubocké kopané se podíleli hráči: Jarda Hájek,idol všech hlubockých kluků právě pro nezapomenutelné „robinsonády“,Josef Kučera,Václav Zevl,František Soucha,František Klojda,Václav Hájek,Karel Bílý,Josef Vopátka,Josef Šimon,Sláva Martínek a Miloslav Tržil. Postupně v průběhu války někteří hráči odcházeli na nucené práce do Německa,což značně ovlivnilo i další osudy hlubocké kopané.

Rok 1945 přinesl vítězství nad fašistickým Německem,a tím i svobodu našim národům. V tomto roce byla znovu obnovena mistrovská utkání. Hluboká se přihlásila ihned do soutěže a byla zařazena do I.B.třídy. V roce 1946–1947 hrálo naše mužstvo I.A.třídu a v roce 1947 naši fotbalisté vybojovali postup do krajské soutěže,v níž setrvali až do roku 1949. Po tomto roce se začíná pomalu,ale jistě projevovat krize v hlubocké kopané,která vyvrcholila v roce 1958. Na místo trenéra byl povolán pan Leopold Vávra a předsedou oddílu kopané byl jmenován Karel Šantora. Spolu s ním v té době spolupracují František Hájek,Karel Břicháček,Jan Ebert,Jan Tupý a Jan Přílepek. Oddíl velmi podporoval i předseda výboru Tělovýchovné jednoty Pelecký. Současně bylo utvořeno nové omlazené mužstvo. Cílem nově utvořeného vedení oddílu bylo opět získat našemu městu popularitu a vrátit hlubockou kopanou mezi jihočeskou elitu. V těchto letech naše mužstvo kopané reprezentovali hráči: Jiří Baloun,Miroslav Tupý,Oldřich Veselý,JUDr.Vla­dimír Stráský,František Posekaný,Václav Štromer,Josef a Jiří Macháčkové,Josef Charvát,Ladislav Charvát,Ladislav Horák,Karel Vlásek,Karel Dubský,Pavel Koloušek, v letech 1962–1963 mužstvo doplnili i hráči další: Antonín Predný,Antonín Šandera,Václav Hošek,Rudolf Žípek,Karel Vácha a další. Postupně se měnilo i složení výboru kopané. Mužstva žákovská,dorost i mužstva dospělých v průběhu dalších let hrála úspěšně i méně úspěšně v různých soutěžích řízencý okresem a krajsou sekcí. Například v roce 1968 dorost postoupil do krajského přeboru. V letech 19475–1975 se stalo družstvo dorostu přeborníkem okresu. Také naše I.mužstvo dosáhlo úspěchu a znovu postoupilo do krajského přeboru. V 70.leterch kádr našeho mužstva tvořili hráči: Ridva,Klíma,Schmid­tmayer,Chměna,Šan­dera,Ludter,Re­idl,Dubský, Hájek,Stráský ml.,Zd.Pikl,Šů­na,Konvalina,Vol­man,Bezpalec. Později,v důsledku nedostatku kvalitních hráčů pro I.mužstvo,bylo nutné vyhledávat hráče i v jiných oddílech.

Po několika letech úspěšného působení v krajském přeboru v roce 1985 I.mužstvo sestoupilo do I.A.třídy a následující rok vlivem reorganizace soutěží jsme byli zařazeni do I.B. třídy. V této soutěži jsme působili dlouhých 6 let. Od roku 1989 po ukončení brankářské kariéry převzal vedení týmu Václav Bezpalec. Člověk pracovitý,cha­rakterní a do fotbalu zapálený. Během 2 let mužstvo postoupilo z I.B.třídy přes I.A.třídu do krajského přeboru. Po 8 letech působení v trenérské funkci vystřídal na trenérském místě Václava Bezpalce Ladislav Fojtík. S jeho příchodem došlo i ke zkvalitňování kádru mužstva. Postupně přišel Přemysl Kukačka z Hrdějovic,Pína Linhart z Dívčic,Třeštík z Igly,Vrátil se z dorostu SK Č.Budějovice Radek Řehoř,získali jsme brankáře Pytla z LOKO a z SKP Hadače. V roce 1999 posílil naše mužstvo Viktor Laviška,syn legendárního fotbalisty SK Č.Budějovice. Nezůstal nic dlužen svému fotbalovému jménu a stal se opravdovou posilou. Přidáme-li k tomu kvalitní hráče,kteří jsou našimi odchovanci nebo u nás působí dlouhá léta (Radek Vácha,Martin Jankovský,Jirka Beneš,Kubaško,Mi­lec,Josef Dudek),naplnily se představy příznivců. Trenér Fojtík vytvořil s Petrem Lukschem tým,který po 3 roky usiloval o 1.místo v krajském přeboru. V sezoně 2000–2001 jsme dokonce vedli před Pískem po podzimní části o 7 bodů. Přesto se nám nepodařilo dokončit sezonu vítězstvím nekvalitní prací trenéra Fojtíka,bylo dohodnuto,že jej vystřídá Miroslav Váca,náš bývalý fotbalista a úspěšný trenér působící v minulosti v Prachaticích,Dív­čicích,SK Č.Budějovice B a Český Krumlov. Objektivně třeba říci,že na neúspěchu se podílely všechny strany,a to jak hráči,kteří v některých utkáních podcenili soupeře a nevydali ze sebe vše,tak zpohodlněl i výbor,který na rozdíl od posíleného soupeře naopak oslabil a pustil na hostování brankáře Pytla do Prachatic a Bicana do Rakouska.

Do sezony 2001–2002 jsme vstoupili s okysličeným a vhodně doplněným mužstvem. Odešli za lepšími podmínkami do Rakouska: Linhart,Radek Třeštík,Radek Vácha a Holomel. Díky dobré spolupráci s SK Č.Budějovice jsme získali na přestup Petra Stejskala a na hostování Zdeňka Ždimeru a Martina Kollára. Z dorostu byl přeřazen Božovský. Během podzimu pracovné odešel do Anglie Radek Řehoř. V průběhu zimní přestávky ylo mužstvo doplněno Mírou Hanouskem,Hos­podářským z Rudolfova a Pechánkem z Olešníka.

Trenér Váca přesvědčil hráče o nových tréninkových metodách,trénovalo se čtyřikrát i pětkrát týdně. Hra mužstva byla dynamická,útoč­ná,o čemž svědčí počet vstřelených branek,které jsou rozloženy na několik střelců a prakticky všichni kromě brankáře dávali branky.

V současné době vedení oddílu zamýšlí nad získáním finančních prostředků potřebných k zajištění zvýšní nákladů. Významně se zvýší náklady na dopravu,na rozhodčí a vybavení. Představu vedení oddílu a trenérů,aby úspěšný kádr zůstal a hrál vysněnou soutěž,respek­tujeme. Chceme-li důstojně reprezentovat město,je potřeba kádr posílit na několika místech. Náš odhad zvýšení nákladů ve srovnání s krajským přeborem se pohybuje kolem 500 tis. Kč.

Přes úspěchy I.mužstva nechceme zapomínat ani na naše II.mužstvo,jehož hráči se svědomitě připravují a dosahují velmi dobrých výsledků. V současné době jsou na druhém místě okresního přeboru,které zajišťuje postup do krajské soutěže. Ve dnech,kdy se Vám dostane do ruky tato brožura,bude už jasné,zda se podařilo B mužstvu postoupit. Naši dorostenci,končící v dorostu,by hráli poměrně vysokou soutěž a přechod do divizního mužstva by odpovídal celému systému výchovu fotbalisty v našem mužstvu.

V závěru je nutné připomenout,že zdaleka není zachyceno vše,co souvisí s historií oddílu kopané. Od samého počátku až do 2.světové války včetně jsme byli převážně odkázáni na ústní zprávy,neboť některé písemné záznamy z tohoto období chybějí. Současně žádáme o pochopení,jes­tliže některá jména hráčů,či funkcionářů nebyla uvedena. Naší snahou bylo co nejvěrněji zaznamenat historii kopané a jmenovat všechny účastníky tohoto dění.